1. září – malé zavzpomínání

10. září 2015 v 16:17 | krvesajka Anna |  Deník
"Drahá Anno,
jak se ti daří? Doufám, že náš vztah neutrpěl během té malé příhody. Byl bych velmi šťasten, kdybys mě navštívila.
Kleventin."
Tenhle vzkaz na mě čekal na Facebooku. V první chvíli jsem chtěla zabíjet. Ten namyšlený panák! O jakém vztahu mluví? Párkrát jsme se spolu vyspali, a to ještě proto, že jsem byla ovlivněna jeho krví. A ta malá příhoda je mé uvěznění v podzemní kobce? Co si o sobě myslí? Návštěvu vážně neplánuji. Už ho nechci nikdy vidět, i když mi něco říká, že s ním ještě budou problémy…

Ale chtěla jsem začít docela jinak. Nebudete tomu věřit, ale už je to rok, co tenhle deník vedu. Vážně to uteklo a tak by nebylo na škodu, kdybych v rychlosti zopakovala důležité momenty, které se mi přihodily…

V říjnu jsem se během úplňku utkala s vlkodlakem a zabila ho. Na dušičky jsem omylem rozčílila duchy, ale urovnalo se to, nebo mě tedy spíše nechali naživu. Začátkem prosince se v Klatovech objevil nějaký lovec-začátečník, chtěla jsem ho nechat žít, ale napadl mě, tak zemřel. Těsně před Vánocemi jsem se na Šumavě seznámila se Sergijem, což je Yettiem a jelikož byl přátelský, tak jsem u něho strávila pár dní. V březnu jsem zabila Sukubu, která se krmila v mém městě. A pak už jsem měla krvesajský život definitivně obrácený vzhůru nohama.
V Plzni jsem poznala Kleventina (vládce města) a vyspala se s ním, jenže on se mnou jen manipuloval a já to neviděla. Dokonce na mě poslal krvesaje a několik vlkodlaků. Chtěl mě donutit, abych pila krvesajskou krev. Nechápala jsem, proč to dělá, jenže pak vyšlo najevo, že jsem potomek Adelaidy a podle Kleventina i budoucí královna krvesajů, i když silně pochybuji, že se toho dožiju. Mám být totiž obětována, aby mohl povstat Dragon - první krvesaj a praotec našeho rodu. A pak se stalo, že jsem díky yettiemské krvi zvládla přeměnu v super-krvesaje, nebo co to vlastně jsem. Jak vidíte, v posledních měsících jsem se rozhodně nenudila.
No, ono to bylo trochu komplikovanější, podrobněji o mém životě se můžete dozvědět v mém "Deníku barvy krve".

Na začátku září se toho moc neudálo, jen jsem Alexandrovi povyprávěla, jak jsem přečkala přeměnu. Původně jsem mu o Sergijovi nechtěla říkat, jenže Alexandr je můj stvořitel a vnímá to, co prožívám, takže o něm už stejně věděl. Byl u Adelaidy, když tuto změnu prodělávala a ona to nezvládla na plné čáře. Během několika dní byla naprosto nezvladatelná a útočila na vše živé v okolí. Dokonce i Dragon si s ní nevěděl rady.
Alespoň vím, že jsem mohla dopadnout jako divoká a krvežíznivá bestie, což mě nijak zvlášť neuklidnilo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama