30. října – lov a pozvání

31. října 2015 v 8:54 | krvesajka Anna |  Deník
Blíží se Halloween a všichni krvesajové pomalu někam zalézají. Panuje takové pravidlo, krvesaj nesmí lovit během dnů svátků mrtvých (je jedno, jak je nazvete - Samhain, Halloween, Dušičky... - 31. října, 1. a 2. listopadu). Já to loni nedodržela a jak to dopadlo. Letos rozhodně zůstanu doma a nevytáhnu paty z domu. Můj stvořitel Alexandr stejně zase někam odjel, takže si v klidu mohu pustit nějaký béčkový horor v televizi.

Dnes jsou ulice ještě bezpečné, a tak jsem vyrazila po městě. Je zataženo, ale mně už stejně slunce nevadí. Na Hůrce jsem si našla osamělého človíčka, který se tam procházel. Možná hledá houby, nebo co. Teď se stane malou svačinkou. :-) Promiňte, já vím, že nesmím lidi považovat za jídlo, ale v poslední době k tomu mám dost velké sklony.
Pán šel dál, nikdo v okolí nebyl a já ho pozorovala očima lovce. Už na dálku mi voněl velmi chutně. Maličko se mi povytáhl špičáky a vyrazila jsem. Než se vzpamatoval, co se vlastně přihodilo, tak jsem ho držela v objetí kolem krku a pomalu jsem se napila. Krev chutnala výborně. Byl tak ve středním věku a nejspíš udržoval zdravou životosprávu. Ještě jednou jsem si lokla a pustila ho. Trochu zavrávoral. Pohrála jsem si s jeho myslí. Mezitím se stopy po zubech už téměř zacelily. Posadila jsem ho na spadlý kmen a odešla. Pár dní bude malátný jako by měl chřipku a bude zase v pohodě.
Jak vidíte, krvesajové nemusejí být jen krvežíznivé bestie útočící v noci. No, v mém případě to nemusí být pravda.


Odpoledne jsem se procházela po městě. Nevíte, proč už se ulice připravují na Vánoce? Na některých sloupech veřejného osvětlení totiž už jsou připravené vločky a hvězdy. Vždyť Vánoce jsou až za měsíc, to už se všichni zbláznili? I když čemu se divit, v Kauflandu již od září prodávají kolekce a vánoční čokolády. :-D

Za soumraku jsem vyrazila do Kauflandu, někdy si musím koupit nějaké jídlo, i když nic nejím, ale mé zvědavé sousedce paní Horáčkové by to mohlo být podivné. Když jsem ovšem míjela park, tak se mi zdálo jako bych mezi stromy něco zahlédla. Začichala jsem, ale nic cítit nebylo. A přesto se stíny opět pohnuly. Můj krvesajský pud lovce zařval a chtěl vyrazit na vetřelce, ale já stála na chodníku a nevěděla, co by to mohlo být. Po chvilce pozorování jsem našla asi tři stíny, které se míhaly mezi stromy. A náhle jeden z nich vystoupit o krok před strom a já spatřila jakousi temnou stínovou postavu. Pokynula na mě. Možná se vám bude zdát, že se chovám pošetile, ale přešla jsem silnici a šla k té postavě. Vím, že duchové existují, loni jsem se s nimi setkala, ale ti na hřbitově vypadali jinak.
Postava počkala, až k ní dojdu a promluvila. "Jmenuji se Marek a náš Strážce té chce zítra večer vidět. Přijď na hřbitov." A chtěl zase zmizet za stromem, ale já řekla: "Počkej." Zastavil se a chvíli si mě měřil pohledem.
"Ty jsi duch, že jo?" zeptala jsem se.
Postava přikývla a vyčkávala.
"Kdo je sakra ten Strážce? Nikoho takového neznám."
"Znáš. Před rokem tě ušetřil, když jsi porušila zákaz lovu na našem území. Nechal tě naživu, ale klidně tě mohl na místě zabít, noční tvore!"
Teď už jsem věděla, o kom mluví. A vůbec se mi s ním nechtělo setkat znovu. "Proč se mě chce vidět?"
Duch si mě opět změřil pohledem. "To se dozvíš zítra a doporučuji ti, abych přišla, krvesajko! Víme, kde bydlíš!" A pak se prostě rozplynul.
Zůstala jsem zkoprněle stát. Co to sakra bylo? Ten duch mi jasně vyhrožoval. No, tak to zítra asi udělám výlet na hřbitov. S duchy je lepší si nezačínat. Já to loni udělala a klidně mě mohli zabít. Přiznám se, že jsem na duchy nevěřila, ale zjistila jsem, že existují. V archivu jsem pak našla o nich nějaké informace.

Krvesajové nemají okolo svátků mrtvých lovit, protože světem se potulují duše zemřelých a obvykle se vracejí ke svým blízkým, chvíli s nimi pobudou, užijí si jejich společnosti (i když živý o tom málokdy ví - naštěstí) a pak se duše zase vrátí zpět do záhrobí. Na hřbitovech se v té době lovit nesmí, protože se tam vyskytují "duchové - bojovníci", kteří mohou hříšníka potrestat a zabít.
Ve středověku velmi často docházelo k porušování těchto pravidel a duchové se občas krvesajům mstili za své smrti či zabití někoho blízkého, a tak se asi před 500 lety vládci krvesajů dohodli s duchy, že se během jejich svátků nebude lovit a duchové jim dají pokoj. Pokud ovšem nějaký pitomý krvesaj poruší pravidla, tak může být namístě popraven. To zní vážně mile.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama